Gaara my lover

Novinky: ERROR!!! Čtěte VŠICHNI...!!!!!!

Gaara příběhy

Příběh 10.

Opustil...
Watanabeniny slzy smáčely jeho vlasy. V slzách si ale náhle vzpomněla. Rozběhla se ke svým věcem. Teta jí kdysi dávala mastičku na opravdu hluboké rány. Neví z čeho je vyrobená, ale prý je učinná. Konečně držela malou hnědou krabičku v ruce. otevřela jí. Do nosu ji okamžitě udeřila pálivá vůně, co jí vehnala slzy do očí (no i když už je tam měla). Odhrnula Gaarovy vlasy z týla. Rána byla opravdu hluboká. Třásla se a po tom co uviděla tu ránu se roztřásla ještě víc. Nanesla mastičku na ránu a zavázala jí.
Gaara spal občas se probouzel, ale vždy s velkými bolestmi. Byl na tom opravdu špatně. Jelikož byla Watanabe dobrá na bylinky, přemýšlela jak předejít bolestem. Přemýtala, zda by stačil vývar z kořenovníku. Za pokus to stojí. Pomyslela si. Natrhala bylinku a hodila do vody nad ohněm. Byla unavená, ale tolik se bála, že chlapec umře. setřela si pot z čela. Nechala vývar vychladnout. pak do něj ponořila obklad a položila ho Gaarovi na čelo a hruď.
Gaara se pořád budil. už ale neměl bolesti. Byl z nejhoršího venku, ale opustil ji. Sice ne fyzicky, ale duchem ano. Nekomunikoval s ní. Když se probudil jen koukal na nebe. Nikdy se na Watanabe nepodíval, ani na ní nepromluvil. Byl něco jako v kómatu. Měla o něj strach a bála se, že už se z něj neprobere. Bylo to jako zlý sen.
Watanabe prožívala den za dnem a cítila se sama. Samota je snad to nejhorší a proto se pokoušela s chlapcem komunikovat. Ale Gaara nevnímal. Byl to už týden. Dívka nechápala jak může chlapec přežít bez toho aniž by se napil nebo najedl. Jen mu občas dávala napít po pár douškách čisté vody.
Po osmi dnech se Gaara probudil a jeho první slova byla: ,,Já..., mám žízeň." Watanabe se kněmu vrhla. ,,Gaaro! Gaaro víš kdo jsem?"  Chlapec se na ní podíval. Oči měl zašedlé, jakoby se díval přes mlhu. ,,Watanabe." Zašeptal. Watanabe začaly téct slzy štěstí.. ,,Bože Gaaro!" Přitiskla ho k sobě. ,,Gaaro..."
Žádné komentáře
 
Sins....I forgive you...But...Now you´re done it again...