Gaara my lover

Novinky: ERROR!!! Čtěte VŠICHNI...!!!!!!

Gaara příběhy

Příběh 17.

Proč...?
Po čase se už Gaara začínal probouzet ze sklamání. Další bolest, která v něm probouzela bestii. Pomalu zapomínal na Watanabe a na lásku, kterou mu dávala. Začínalo to být jako dřív. Ponějaké době dorazil k vesnici. Zatím ani neměl ponětí co je to za vesnici a ani ho to nezajímalo. Jenom procházel. Šel po malém náměstíčku, kde potkal asi tolik lidí, jako v lese. Bylo tam vcelku prázdno. Všude bylo ticho. Najednou se odněkud blýzko ozval výkřik. Gaaru to nevzalo a chtěl jít dál. Pak se ale ozval podivný řev a to ho donutilo zastavit. otočil se a šel po zvuku. Najednou do něj vrazil malý kluk. Gaara ho popadl za límec. ,,Hele co to děláš!?" Řekl naštvaně. Malej kluk byl zřejmě pěknej ufňukánek. ,,Pusť mě! Musím utéct. Nebo mě taky zabije. A ty taky utíkej! Tebe taky zabije!" Kňučel kluk jako malé štěně. Gaara se zašklebil. ,,Jo tak to bych chtěl vidět!" Pustil kluka a vydal se směrem odkud slyšel výkřik.
Když dorazil uviděl dvě postavy. Gaarovi se rozšířili panenky. Stála před ním dívka. její vlasy, její oči. Watanabe...., ale nebyla to ta Watanabe jakou znával. Byla jiná. její ruce. Vždy tak jemné a teď místo nehtů, jen drápy. Její oči. Vždy tak chladně modré a teď dvě úzké štěrbinky zůstali z jejích zorniček. Z hrdla se jí dralo lví chraptění. Nevěřil svým očím. Držela před sebou kluka v přibližně stejném věku jako je ona. ,,Watanabe!?!" Zeptal se nejistě. Podívala se na něj žhnoucíma očima. ,,Chce mě zabít!" Upozornil na sebe kluk. Dívka neodpověděla. ,,Myslíš, že je to to správný řešení?" Zeptal se jenom aby nějak uvolnil to napětí. ,,Prosimtě! Jenom se najednou nedělej, jako že jsi jiný než já. Přestaň tu lakovat, že bys to neudělal. Znám tě. Kdyby před tebou stál a tys ho mohl zabít. Neváhal bys. A ani bys nepotřeboval důvod! Který já ale mám! Tak se do toho přestaň plést." Gaara překvapeně ustoupil. I její hlas byl jiný. Zněl tak jedovatě a vyspěleji. Jako by to říkala dospělá žena. Byl to hlas zlý. Tohle k ní nesedlo. Gaara si povšiml, že se ten kluk zasekl očima na jeho znamení na čele. ,,Ale naopak Gaaro! Ty by ses do toho měl plést! Protože já vím pár věcí, které by ti přišli vhod." Gaara se znova zašklebil. ,,Jo jasně!" Chlapec pokrčil rameny. ,,Nevěříš? Podívej!" Řekl a odhrnul si košili z hrudi. To co tam viděl ho dostalo. Bylo to znamení lásky. Přesně takové jako měl Gaara na čele. On ho měl na místě, kde je srdce. A nebylo červené jako jeho. Bylo modré stejně jako jeho vlasy a vlasy Watanabe. ,,Vidíš Gaaro? Tohle znamení nás spojuje." Řekl. Watanabe ho chytila za vlasy a škubla s nimi do zadu. ,,Dost řečí!" Uchopila jeho ruku a podívala se mu do dlaně. ,,Budoucnost je tak jasná, bratříčku!" Řekla jemně. Pohlédla na svou ruku a pak mu zarazila do zad své drápy. Kluk vykřikl a zhroutil se na kolena. Gaara k nim přistoupil. ,,Watanabe nech toho! To stačí! Myslím, že to můžeš odložit na jindy. Ten kluk se mi může hodit." Prohlásil Gaara. Watanabe se na něj opovržlivě podívala. ,,Tak na to rovnou zapoměň. On tu dnes umře. Nezastavíš mě! Nemáš mi co rozkazovat!" Zavrčela. Chystala se ho dorazit. ,,WATANABE!!" Zařval na ni Gaara. Zasadil jí ránu do břicha. Dívka odlétla a zarazila se o kmen stromu po kterém sjela dolů. Gaara zprudka oddechoval. Nikdy by to takhle neskončilo. Proč...?
Žádné komentáře
 
Sins....I forgive you...But...Now you´re done it again...